Mít šest titulů takřka v řadě, to už je skutečně výkon. Ani tenisově vyspělejší reprezentace se nemohou chlubit takovýmto úspěchem. Stojí za tím pouze vysoká kvalita našich tenistek nebo je za tím i něco jiného?

Tenistky jsou základ

Je samozřejmé, že za letošním, ale i těmi minulými úspěchy, stojí hlavně naše tenistky v čele s Kvitovou a Plíškovou. Ty už delší dobu okupují přední místa v první desítce tenisového žebříčku a Plíšková dokonce nedávno byla i jedničkou, tedy nejlepší hráčkou na světě. Bylo to jen chvíli, ale stejně, kdo tohle o sobě může říct. Do finále letošního FED cupu však ani jedna nezasáhla. A to díky nemoci, respektive zranění. Jejich práci ovšem dokázaly zastat hráčky na žebříčku sice níže postavené, ale každým coulem bojovnice. A to mladá Siniaková a Strýcová. Obě měly ve finále několikrát namále, ale nakonec dokázaly ustát velký tlak a slavně zvítězily. Siniaková dvakrát, Strýcová jednou. Díky tomu bylo vymalováno už po třech zápasech.

Dobrá parta

Samotné tenistky však mohou být sebelepší, ale pokud nedrží při sobě, málokdy se jim podaří zvítězit. Na dobrou chemii v týmu, respektive její absenci, už dojelo hodně reprezentací, které měly ve svém středu celou řadu slavných hvězd. Nesmí to však klapat pouze mezi samotnými hráčkami, ale také mezi hráčkami a realizačním týmem. Ten se neskládá pouze s kustodů, ale také lékařů a dalších odborných profesích, které hráčky ke svému fungování potřebují. Velkou úlohu má rovněž kapitán týmu, v tomto případě Pála, který má za úkol tenistky připravovat na jednotlivé zápasy. Jako součást party by se s přivřeným okem dala brát i fanouškovská základna, která je opravdu úctyhodně veliká. Ti nejenže docházejí v hojných počtech na zápasy hrané u nás, ale také v zahraničí. Jejich neúnavné fandění sice občas děvčata může trochu svazovat, ale většinou jim to vlévá novou krev do žil.