Doba, kdy šla z bankovek hlava kolem

O vládě císaře Františka Josefa I. máme skutečně velké množství informací. Není divu. Tento monarcha vládl neuvěřitelných osmašedesát let. Ačkoliv se o něm hovoří jako o člověku skoro nudném, jeho vláda se tak rozhodně nazvat nedá. Doba jeho působení je například jednou z nejpestřejších na různé druhy papírových platidel.

·        Během pěti let vydal stát neuvěřitelných jednadvacet emisí.

·        Bankovky se tiskly všude, dokonce i v obležených pevnostech.
stará stodolarovka

Když roku 1848 nastoupil František Josef I. na trůn, byly v Rakousku v oběhu převážně papírové peníze. Základem byla emise s nominálními hodnotami pět, deset, padesát, sto a tisíc zlatých. Kromě papírových peněz vydával stát i různé hypoteční poukázky.

o   Od roku 1848 se vydávaly po dobu šesti let hypoteční poukázky kryté solnými doly.

o   Proto se jim říkalo salinky.

o   Jednalo se o úročené peníze, které měly kupony pro odstříhávání.
známky a peníze

Velice podobné klasickým bankovkám byly i poukázky, které kryla státní železná dráha. Vycházely v přibližně stejném období jako salinky, ale nazývaly se mnohem méně mazlivě. Šlo o říšské pokladní listy.

–         Nižší hodnoty se neúročily, na vyšší se vztahoval tříprocentní úrok.

Domácí tiskárny byly běžnou záležitostí

Velkým mezníkem v oblasti platidel v Rakousko-Uhersku byl přechod ze zlatek a krejcarů na koruny a haléře. Do oběhu se v porevoluční době také dostávaly takzvané nouzovky. Ty se používaly z prostého důvodu – mnohdy nebylo čím zaplatit menší částky.

·        Nouzové peníze vydávala kdejaká banka.

·        Tiskly si je dokonce i obce a firmy.

Vláda se sice snažila o jejich zákaz, ale všem bylo jasné, že by se bez nich hospodářský život zastavil.

o   Do kategorie nouzových peněz patří i podkategorie nouzové obléhací.

o   Ty se vydávaly v obležené pevnosti u Komárna.

Kdysi byly nouzkovky téměř bezcennými papíry a dnes se z nich staly zajímavé sběratelské kousky.

Doba, kdy šla z bankovek hlava kolem
4.5 (90%)8