Projev

Výraz v očích, barva hlasu, přirozený úsměv, spontaneita, ale zároveň skromnost, smysl pro humor, to vše muži hodnotí velice citlivě i mimosmyslově. I neverbální projev se počítá. Pokud nejde o chlapa povrchního, kterého zajímá pouze sex, je ženský projev tím prvním, podle čeho se rozhoduje. A rozhodně to není ani postava, ani oblečení, dokonce ani parfém. O parfémech se navíc hovoří v souvislosti se zabijákem dobrých vztahů. Proč? Většina z nich totiž dokonale maskuje pravou ženskou vůni tělesného potu. Podle něj muži poznají, zda je jeho partnerka zdravá, zda není nervózní, zda se chová přirozeně a je uvolněná, a také zda je pro něj geneticky vhodná. Jestliže muži žena „nevoní“, zpravidla jde o shodné genealogie, které mohou zapříčinit defekty budoucích potomků, a rozhodně by bylo fér se s touto skutečností seznámit už na počátku vztahu.

Postava

Lidé se milují především pro kvalitu osobnosti a své duše. To je pochopitelně pravda, ovšem osobnost se právě odráží i na vzhledu fyzického těla. Duše zkrátka v těle žije, je to sice její nástroj, ale ten odráží životní styl, co má která duše ráda. Pochopitelně nejde o to, zda máte oči modré nebo zelené, to mohou změnit leda tak kontaktní čočky, ovšem podstatné je, jak se o své tělo staráte, jak se pohybujete, zda je pro vás preferencí posedávat v křesle, anebo naopak lézt po skalách.
V souvislosti s tím muži obdivují své partnerky tak, jací sami jsou, a jaký životní styl vyznávají. Nelze tedy paušálně sdělit do éteru, že ideální ženské tvary jsou 90 – 60 – 90, a že která slečna nevypadá na první pohled jako Miss World, nemá šanci na láskyplný vztah. Něco podobného se nám snaží namluvit pochybné mediální „hvězdy“. A tak se někomu líbí kypré baculky, zatímco jinému štíhlé gazely. Někdo preferuje výrazné poprsí, jiný upřednostňuje třeba větší zadek, miliony mužů vzrušuje štíhlé bříško, další fascinují stehna, nebo dokonce dlaně, kotníky a chodidla. A ideální rozměry postavy a tělesných údů? Neexistují.

Osobitý styl

Oblečení, oblečení, oblečení, pořád dokola. Na Internetu se v souvislosti s tím vykládá tolik nesmyslů, přitom vůbec nezáleží na tom, co máme na sobě. Skutečně ne. Jistě, že je podstatné, abychom dbali o čistotu a byli upravení, ale posuzovat kvalitu lidské bytosti podle oděvu je výraz primitivismu. Jsme totiž závislí na textilním průmyslu, na módních návrhářích, na statisících obchodů, na tom, co nám nabízí trh. Pokud si neutkáme svou vlastní látku, neušijeme z ní šaty, nemůžeme tvrdit, že jsme oblečeni podle svého osobitého stylu. Vždy kopírujeme styl někoho jiného. A ruku na srdce, kdo z vás si doma pěstuje len a bavlnu, na tkalcovském stavu vyrábí vlastní tkaninu, zároveň na ni tiskne digitálním potiskem, a poté si šije vlastní obleky podle svého návrhu?